Říjen 2012

Můj soukromý Řím (kniha)

28. října 2012 v 9:09 | Martin Hartlich |  Ilona
"Můj soukromý Řím" je autorská kniha Ilony Csákové, kterou napsala a vydala v roce 1999. Ilona vzpomíná na své dětství, začátky v kapele Laura a její tygři, nástup na sólovou dráhu, na své první lásky i zklamání. Přiznává vliv svých partnerů na pracovní vytížení. Nezapomíná na svůj původ, rodinu a své přátele. To vše až do první poloviny roku 1999. Vše je zarámované prožitkem fiktivního dne v Italském městě Řím, vzniklým jen v Iloně hlavě. Kniha obsahuje deset kapitol, které dělí texty písní z alba "Blízká i vzdálená". Je doplněná o dvacet stran barevných fotografií, souhrn dosavadní hudební kariéry a kompletní diskografii.

Kniha Můj soukromý Řím vydaná 4. 10. 1999
Vydavatel: © 1999 Nakladatelství Formát
Napsáno: 1999
Autor: Ilona Csáková
Obal: Pavel Beneš, Q point
Počet stran: 148
Zajímavosti: První a doposud jediná vydaná kniha Ilony Csákové.

Obal:

Ilona nazpívala novou písničku! ... k pohádce

15. října 2012 v 14:55 Novinky
Ilona na svém facebook profilu prozradila, že týden před tím, než se narodil Dominik, nazpívala píseň k nové české pohádce, která bude uvedena na Vánoce. Takže se máme na co těšit! :-)

Již v minulosti se podílela na písničkách k filmu Filipa Renče "Válka barev" (1995) a seriálu ČT "Cukrárna" (2010).

5. část rozhovoru: Ilonin životní styl

12. října 2012 v 12:07 Novinky
Všimla jsem si, že jste účinkovala v pořadu "Jste to, co jíte". Co bylo Vaším cílem, když jste přijala pozvání do tohoto pořadu?
Docela mě bombardovali, to je nutno podotknout, abych s nimi natočila VIP speciál. Mně se do toho moc nechtělo, neb jsem měla jiné úmysly, otěhotnět a ne hubnout. Nakonec po přesvědčování jsem na to kývla a teď toho lituju, protože jsem neměla z toho pořadu pocit osvěty, jakým životním stylem žít před a po otěhotnění, jak mi bylo řečeno, že toto divačky chtějí a ocení. Spíš jsem se v tom pořadu stala terčem mentorující paní Cajthamlové, která mi svým jednáním dala najevo, že o stravování nevím vůbec nic, zatímco já řeším prostě výživu skoro dvacet let. A to skutečně tak, že jsem si vyhledávala rady od odborníků, nakupovala jsem si knihy o zdravém životním stylu atd. Takže jsem tomu věnovala docela dost času a nemyslím si, že to byly jen bláboly.

Aha, takže oni oslovili Vás?
Ano, oni mě oslovili, to nebyla moje iniciativa. Hodně jsem to zvažovala, neměla jsem zájem se prezentovat tímto způsobem, nicméně jsme našli společnou řeč, že se to postaví na životním stylu, stravování atd. ženy před otěhotněním a v průběhu těhotenství. Že prostřednictvím mě, VIP osobnosti, bude odborníky šířena osvěta mezi ženy, které chtějí otěhotnět nebo jsou již těhotné. To byl ten jediný důvod, proč jsem do toho šla.

A Vám to něco dalo?
Samozřejmě, jsou to odborníci, od pana Havlíčka jsem se dozvěděla několik velmi dobrých rad a informací, které používám. Jako např. vyhýbejte se velmi obezřetně ztuženým, rostlinným tukům, neb vám mohou časem způsobit závažné kardiovaskulární zdravotní potíže, a nejen vám, ale už i Vašim dětem, protože ztužené tuky jsou skoro ve všech různých sušenkách apod.

Kolik jste přibrala u prvního těhotenství?
25 kilo, ale to právě mělo souvislost s preeklampsií, kdy jsem se i mimo jiné hrozně zavodňovala.

Podařilo se Vám to shodit? Jak a za jak dlouho?
Šlo to docela rychle, ale ne samo. Musela jsem se hodně snažit. Pohybem a dietou.

A teď jste přibrala kolik? Určitě míň, že?
Mnohem míň. Teď se tak nezavodňuji a také nemám takové ty vlčí hlady, jak se říká, a mlsná mě naštěstí nehoní. V prvním trimestru mi nebylo nejlépe, cítila jsem permanentní nevolnosti, což nebyla zrovna inspirace k jídlu. Ale zdaleka tolik jako u prvního jsem nepřibrala. Myslím si, že skončím ani ne na 20 kilech.

Věnovala jste se před těhotenstvím nějakým sportům?
Vždycky tak sporadicky podle období. Nejsem takový ten klasický, poctivý sportovní zarytec, není to vyloženě moje životní filozofie. Měla jsem období, kdy jsem sportovala hodně a často, potom mě to přestalo zase na čas bavit a takto jsem v periodách sportovala a lenošila. Když jsem měla období cvičení, brala jsem to velmi vážně a poctivě, dokonce jsem měla i několik trenérů. Na fitness, na kickbox. Dnes už nemám trenéry, ale mám doma perfektní přístroj VacuShape, teď tu sice stojí ladem, ale co nevidět z něho "setřu prach".

A jak jste se k tomu dostala? Na jakém principu to pracuje?
Oslovila mě firma, jestli bych s nimi nechtěla spolupracovat, když mám takové zkušenosti s cvičením a dietami.

To je na bázi podtlaku?
Podtlak způsobí, že Vám rychle prokrví podkoží ,a tím se lépe spaluje tuk v problematických partiích.


Co patří mezi Vaše koníčky? Jak nejlépe relaxujete?
Magický okamžik relaxace je, že mi stačí si jen natáhnout tělo a zavřít oči nebo jen koukat do stropu a nic nemuset.

A jak jste relaxovala, než jste měla rodinu?
Výlety. Když relaxace, tak víc než fyzickou jsem vždy potřebovala psychickou relaxaci. Vždycky jsem ráda sedla do auta, jela na výlet někam za Prahu nebo za mámou do Chebu. Ke kamarádce na chatu. Když jsem se rozhodla, že si udělám volno, věděla jsem, že už jen ten samotný fakt mě vždy nabije energií.

Mě překvapilo, že jste přestala kouřit. To se málokomu podaří.
Ano, oba dva jsme kouřili a přestali jsme.

Jak dlouho jste kouřila?
Dlouho, ani nevím a hlavně to není podstatné.

A má to vliv na hlas?
Má a dost špatný, ostatně jako každá jiná neřest na Vaše zdraví.

A máte nějaké neřesti?
Ani ne. Otázka je, co jsou neřesti? To, že si dám občas čokoládu? Nebo že upeču koláč, na kterém si umím pochutnat? Jak já říkám, jsem kuchařka, ale nikdy jsem nebyla pekařka. Nikdy jsem si na sladké nepotrpěla, proto jsem nepekla. Dnes se situace změnila a já se snažím občas v sobotu napéct pro rodinu nějakou laskominu a dělá mi to dobře, když vidím, že chutná. Říkám si, jak málo stačí ke štěstí. Někdo si může říct, jak obyčejné, ale pro mě jsou to momenty dlouho vysněné předtím, když jsem byla sama a bezdětná a promítala si svůj budoucí film. Rodinná idyla se sladkou tečkou. Máme na zahradě rebarboru, obrovskou, takže se stala mým trenažérem a v létě jsem z ní pořád pekla koláč až jsem ho vypekla skoro do dokonalosti.

Místo, kde vznikají Iloniny dobroty

A s čím ho děláte? Co se tam všechno dává?
V zásadě je to jednoduchý koláč. Vše se dává ve svém poměru. Kypřící prášek, cukr, mouka, vajíčko, olej. To vše se smíchá, nakrájíte rebarboru, kterou pocukrujete a pokládáte na těsto. Upečete a můžete posypat žmolenkou. Jednoduché a chutné. Místo rebarbory můžete použít jakékoliv jiné ovoce, třeba meruňky nebo švestky. Anebo čokoládový koláč s banánem a s pudinkovou náplní posypaný kokosem. Ten mě nedávno naučila má kamarádka. Po něm se můžu utlouct. Ten prostě nemá chybu. Dám si ho s chutí a pak si s chutí vlezu do Vacushapu, abych ty kalorie zase spálila. Jak kruté. :-) Nejsem dortíčkový typ, ale s chutí si dám i několik kousků a taky se nezapomenu pochválit. :-)

Právě v této chvíli do dveří vchází Ilonin manžel a já musím uznat, že měl Daneček pravdu: "Je to fešák.":-)

Ilono, děkuji za milé přijetí ve Vašem rodinném hnízdě, Váš čas a ochotu na rozhovor a přeji příjemný zbytek těhotenství, pohodový porod a hodně radosti s miminkem.

Dominik je na světě!

Pár dní po pořízení rozhovoru jsme obdrželi krásnou zprávu - Ilona Csáková je podruhé maminkou.

Zpěvačka Ilona Csáková dnes 12. 9. 2012 ve 14:55 hodin přivedla v Brně na svět svého druhého syna - Dominika. "Porod, stejně jako celé těhotenství, proběhl naprosto v pořádku a bez komplikací. Dominik je zdravý, krásný a těšíme se na vše, co nás čeká," řekla krátce po porodu zpěvačka Ilona Csáková.

"Opět se mi poštěstilo být u porodu a byl to pro mě krásný zážitek, na který se nedá zapomenout," říká hrdý otec Radek Voneš.

Blahopřejeme!

A na závěr jsme Iloně položili ještě doplňující dotazy vzešlé z Vaší diskuze:

Zvládáte celou domácnost sama nebo Vám s úklidem někdo pomáhá?
Jednou v týdnu mi chodí s úklidem vypomáhat paní Majka, ale jinak průběžně všechny domácí práce dělám já.

Naše čtenářky jsou udiveny, že máte vše uklizeno, nikde nejsou odloženy žádné věci. Zda to jako na fotkách u Vás vypadá stále a jak to zvládáte udržovat? :-)
Samozřejmě, že tady žijeme a maminky dobře vědí, co dokáží naše dětičky spáchat za čurbes. Nějak se to tady snažím udržovat, ale stoprocentní to tady nemáme, nebojte. :-)

Jak si zvykáte na život s miminkem? Co na miminko říká Daneček?
Už jsme si zvykli. Jde to rychle. Mám to ještě v živé paměti. Dominik je hodné mimi a pláče jen, když něco vyžaduje. Danda brášku zatím komentuje, než by se mu věnoval, ono to ani zatím nejde, ale tuhle se hlásil Dominik o mlíčko hlasitým pláčem a Dandu tím vyrušoval od sledování pohádky a tak zahlásil: "Nemám rád Dominička." Ale já vím, že to tak nemyslel.

Předchozí části rozhovoru:

Rozhovor pořídila: Jana Martincová

Fotografie interiéru: Lenka Hadašová/Glanc


4. část rozhovoru: Ilona maminkou

11. října 2012 v 14:54 Novinky
Jak jste zvládala první dny po porodu. Přišlo Vám, že ve 20 byste to zvládla lépe?
Já jsem nad tím vůbec nepřemýšlela, takže by to byla jenom spekulace. V rámci svých možností a kapacit jsem to zvládala myslím si naprosto v pohodě. Je to hodně o tom sžít se s miminkem a usadit si vzájemně své biorytmy.


Máte o Danečka strach? Chodíte jej v noci kontrolovat, zda dýchá?
Daniel spí se mnou, takže ho mám pořád pod kontrolou.

Je tedy u Vás v ložnici?
A myslím si, že mi to dlouho vydrží, kdy je budu mít pod kontrolou obě. Vlastně všechny tři. :-)


Jak je na tom Daneček s režimem, uspáváním, jídlem? Je to všechno bez problémů?
Má apetit, takže jí moc hezky. Má rád jídlo. Neodmítá mi jíst vůbec nic. Zatím.

Tak to jste šťastný rodič.
Musím říct, že on má opravdu apetit po tatínkovi, tatínek taky nic neodmítá. On mě teda blahořečí, říká, že jsem vynikající kuchařka aba co více, i zpěvačka. ? Je v tom samozřejmě trocha nadsázky.

Vaříte ráda?
Docela ano. Vždycky mě to bavilo i nyní, kdy vařím pořád, intenzivně.

A podle fantazie nebo podle receptu?
Záleží na náladě, někdy podle receptu, někdy podle fantazie.

A nezkusila jste už některý z pokrmů Zdravého těhotenství? Např. ten kuskus, jak jste na něj zaměřená?
Ano, dělala jsem tu chutnou pomazánku.

Ty tři, jak tam jsou?
Ano, ty se sýrem.

A chutnala?
Chutnala, je to moc dobré, řekla bych, ne moc kalorické.

A to večerní uspávání, to také probíhá s Danečkem v pohodě?
Podle toho, jestli spí po obědě. On byl navyklý na režim chodit spát po obědě, jenomže teď se mi to tak nějak vymklo z rukou. Přitom u babičky jde po obědě spát ani neprotestuje (babička má totiž v některých věcech větší autoritu než my s mužem). Mně začíná odpolední spaní sabotovat. A samozřejmě, když je aktivnější přes den a nespí po obědě, tak potom usíná kolem té páté, šesté, a to je teda průšvih, protože jeho obvyklá doba ke spaní je až po osmé hodině večerní. Každá maminka asi zná z vlastní praxe, když je dítě přetažené, jde špatně spát, vyvádí, dělá cavyky a tak dále. Takže to máme občas taky na meníčku, že protestuje, ale jinak večer, když už je hodně unavený, tak si dá hlavičku takhle na stranu a říká: "Mamko, já su unavený, já su tak unavený." A to znamená, že si dá svoje rituální večerní mlíčko a jdeme spinkat.

Bude Daneček chodit do státní školky, nebo do soukromé?
Do státní.

Bavíte se hodně s kamarádkami o dětech?
Ani nevím, zavoláme si občas s Ivankou nebo kamarádkami, co mají děti, poklábosíme, co nového a tak, a samozřejmě když je důvod si něco aktuálního povykládat o dětech, tak to probereme. Asi jako všechny jiné maminky - kamarádky.

Jsou třeba odlišné zkušenosti maminek holčiček od chlapečka?
Je to prý odlišné. Holčičky jsou zkrátka holčičí. Vždyť jsou to budoucí maminky. Chtějí se fintit, oblékat. Ve třech letech mají jasno v tom, co chtějí mít na sobě. Už se chtějí malovat. I když mi tuhle Danda povídá, kam se jako chystám a že se chce taky namalovat malovátkem. Holkyc htějí být za princezny a kluci jsou zase vojáci, hasiči a policajti. Danielovi je sice zatím jedno, jaké mu dám triko, slipy nebo boty. Ten outfit zatím neřeší. Ale asi ho začne řešit v pubertě, možná bude chtít mít značkové věci a podobně. Uvidíme, prý to tak bývá. A resumé z toho vyplývá, že to vlastně mají kluci i holky podobně jen s jistým časovým odstupem.

A jaký je Daniel? Je mamánek?
Právě, že naopak. Tak bych ráda, aby se za mnou chodil pomazlit, ale on nechce. Jenže já, když pusinku chci, tak si ji vezmu. Teď mám ještě šanci. Až vyroste, nedá mi už ani jednu. Někdy mi připadá, že je mentálně samostatný. Ale jinak je Danda správný rošťák, není agresivní, trochu se občas vzteká, je vstřícný, docela už i empatický, nedělá výpady, je bystrý, není nijak záludný, ale co se mu nechce a mě po něm rozhodně taky ne, je uklízení hraček v jeho pokojíku.

Řešíte třeba, protože hodně rodičů to řeší, jestli se jejich potomek vyvíjí správně, je na tom stejně jako jeho vrstevníci?
Neřeším to. Jsem zvědavá na něho, až půjde do školky. Tam se myslím hodně ukáže. Jinak já nejsem pískovištní typ matky, takže nemám moc srovnání s jinými dětmi. Tím i ani nerozebírám s jinými maminkami, co kde se kdy Dandovi stalo atd. Když si nevím rady, tak zavolám lékaři nebo se podívám na internet nebo si někde vyhledám odbornou radu. Myslím si a doufám, že se vyvíjí naprosto v pořádku, alespoň mi tak připadá.

Jaké bylo první slovo, které Daneček vyslovil?
Tak to si fakt nepamatuju, já totiž nejsem taková ta maminka zapisovatelka. Nemám památníčky. Bohužel nemám archivařinu v krvi. Mám fotky jenom v telefonu, které už musím někdy stáhnout do počítače, to bych si nafackovala, ale nemám jak si na to najít čas. Nevím, kdy mu narostl první zoubek, ale vím, kdy udělal první hovínko do nočníku, to vím, to mám vyfocený. ? Já jen doufám, že mi to ti moji kluci jednou nevyčtou, že nebudou mít své osobní alba.

Další části rozhovoru:

1. Zpěvačka Ilona
2. Jak se hledá muž s velkým M
3. Stěhování do moravské metropole
5. Ilonin životní styl - vyjde v pátek

Rozhovor pořídila: Jana Martincová
Fotografie interiéru: Lenka Hadašová / Glanc


3. část rozhovoru: Stěhování do moravské metropole

10. října 2012 v 12:42 Novinky
Málokdy se stane, že by se úspěšná zpěvačka přestěhovala z Prahy do Brna. Přemýšlela jste o tomto přesunu hodně, než jste se nakonec rozhodla? Co vlastně rozhodlo?
Někdy věřím ve věci, že se dějí, tak jak mají. Jsem anebo spíš byla (už jsem usazená) tak trochu kosmopolita. S Laurou jsem procestovala Evropu, sama pak kus světa. Byla jsem připravena změnit svůj život a začít novou kapitolu. Někomu může připadat stěhování z naší metropole podivné. Mně to přišlo přirozené. Jsem celý život zvyklá cestovat a opravdový domov jako takový jsem měla naposledy, když jsem vlastně bydlela ještě u rodičů. Pak jsem se už jen stěhovala z města do města a z městských částí do jiných a přitom pořád někde pracovně cestovala, takže odstěhovat se z Prahy mi opravdu problém nedělalo. Spíš to hodně tehdy řešilo mé okolí a kamarádi. Dokonce i můj manžel, který Prahu miluje. Výhledově si tam stejně něco pořídíme, abychom tam mohli jezdit s rodinkou na výlety.?

Nebála jste se, že když nebudete v Praze a stále na očích, že bude méně nabídek?
V dnešní přetechnizované době, ve světě telefonů, internetu atd. nevidím problém v tom, proč by mělo někomu vadit, kdyby měl zájem o mé vystoupení, že nejedu z Prahy, ale z Brna? Maily s poptávkou si můžu přečíst stejně tak tady nebo na druhé polokouli. Jediné, co musím zvažovat a selektovat, jsou různé pozvánky na akce konané v Praze.

Jak se Vám žije v Brně?
Mně se tady žije hezky. Mám skvělou rodinu, fajn lidi kolem sebe a les za domem.

Má to i nějaké mínusy nebo jenom pozitiva?
Mám všechno, po čem jsem toužila. Občas se vloudí nějaká chybička, ale to k životu patří. A je to o to pestřejší. Člověk nevyjde alespoň ze cviku v řešení situací. Mám ráda svoji profesi a zase se těším na koncertování, ale představa odloučení od rodiny a ty naše cesty…To jsou ty drobné mínusy.

Čili to už je unavující. A mimo těhotenství jste to zvládala dobře?
Když se cestuje pořád, tak je to asi únavné pro každého. Jednak se musíte velmi koncentrovat na stav našich vozovek a na některé řidiče, a pak být ještě v pohodě a podat profesionální výkon na pódiu. Občas jsem to musela řešit tím, že mě někdo svezl.

To jsem se právě chtěla zeptat, protože mi to přijde hodně náročné, že si to člověk musí odřídit a pak ještě odzpívat.
Není to úplně, jak říká můj manžel, ta největší hitparáda, ale všechno se dá a tyhle praktické věci se dají vždycky nějak zařídit. Horší je opouštět rodinné hnízdo s představou, že se mi může cokoliv negativního na cestách přihodit. Člověk na to nesmí myslet, i když ta myšlenka je vtíravá.

Prý už rozumíte brněnskému hantecu. Používáte ho? To jste lepší než já…
Ne ne, samozřejmě nerozumím brněnskému hantecu. Moje rodina nepoužívá brněnský hantec, jenom takové fráze z legrace. Znám dva odborníky na hantec a jsou jimi náš kamarád Roman Horký a herec Miroslav Donutil a to je pak velká zábava je poslouchat.

Už znáte lidi v Brně? Jak na Vás působí? Máte už za tu dobu okruh přátel a známých?
Nemám. Představte si, že nemám. Já žiju hodně rodinně, dříve jsem žila hodně akčně, rušně, společensky, takže teď mně vyhovuje, že jsem v kontaktu s mými přáteli z Prahy, a nemám tady zatím potřebu vytvářet si novou komunitu. Ten čas je opravdu jenom jeden, a tak se ho snažím věnovat úplně maximálně své rodině nebo své práci, ale ničeho se nevzdávám a před světem se rozhodně neuzavírám. Všechno je otázka času.

Předchozí části rozhovoru:

Další části rozhovoru:

  • 4. Ilona maminkou - vyjde ve čtvrtek
  • 5. Ilonin životní styl - vyjde v pátek
Rozhovor pořídila: Jana Martincová


2. část rozhovoru: Jak se hledá muž s velkým M?

9. října 2012 v 15:28 Novinky
Jak jste se, Ilono, seznámila se svým manželem?
My jsme se s Radkem seznámili v roce 98…

Tak to už je dlouho, to už je 14 let…
Obě se začneme neuvěřitelnosti toho čísla smát.
Pardon, 2008. Mám trochu problém s časem, ale v zásadě mi přijde, jako bychom se s Radkem znali už dlouho. A taky si říkám, že mám v těhotenství těhotenskou sklerózu a demenci - teď si dělám legraci. My se známe pět let od roku 2008 a seznámili jsme se na jednom festivalu, na kterém jsem zpívala.

A manžel ho organizoval?
Tak trochu.

Nebál se toho mediálního kolotoče kolem Vás?
Nebál. Říkal: "V pohodě, kdo se bojí, nesmí do lesa." Odvážný muž, byl odvážný. Teď mě má a má to za to.:-)

Nebál se ani Vás? :-)
Čeho by se měl bát? Sebevědomý chlap se nebojí.

Když se vrátíme chvilku dříve. Nezačala jste, Ilono, panikařit, když se přehoupla 30, pak 35 a Vy byla stále bezdětná? A ještě viděla kamarádky, které již tou dobou měly děti?
Ani ne, že ten čas tančí kvapík, jsem si samozřejmě uvědomovala. A bohužel mě v tom podporovalo pár lidí z mého okolí, včetně mé matky, která se stále dokola ptala, kdy si teda chci tu rodinu pořídit. A právě ty časté dotazy Vás nahlodávají. Pamatuji si, že jsem své matce tehdy řekla, že dokud nepotkám toho pravého, zůstanu sama a bez dětí. Takhle dramaticky jsem to tehdy viděla. A vyplatilo se.

Je těžké najít v tomto věku muže s velkým M, který navíc s Vámi chce založit rodinu? A jako bonus je svobodný, bezdětný, pohledný a 2 m vysoký?
Myslím, že jsme oba měli štěstí. On chtěl zajímavou ženu, já dvoumetrového, sebevědomého chlapa.


Co Vás na mužích přitahuje? Jak vypadá ideální muž podle Ilony Csákové?
Vše, co mě přitahovalo, mě už přitáhlo. Je jím můj muž.

Čili manžel je Váš takový ideál…
Dle mého názoru ideál neexistuje. Myslím, že je všechno o životních zkušenostech, kdy zjistíte, co vám vyhovuje a naopak o kompromisech. Jen je to otázka času a víry, že někoho takového potkáte. Bohužel nás jinými slovy limitují představy a nároky na partnera. Můj manžel je chlap, který drží slovo, vyznává stejné hodnoty jako já, má smysl pro humor a smysl pro zodpovědnost a spoustu dalších pozitiv, že má i své stinné stránky, to je jasné, ale kdo je nemá, že? A o tom to je. Člověk by měl milovat i to druhé na svých bližních, nejenom to správné a ideální. A propos, Daniel také vnímá svého taťku pozitivně, neb jeho hláška je: "Tatínku, ty jsi fešák!"


Co na mužích nemáte ráda? Co byste třeba nezvládla?
Lhaní, neupřímnost, nabubřelost, agresivitu, abnormální žárlivost, bručounství, sebestřednost, egoismus, intoleranci, životní neakceleraci …

...že ten člověk stagnuje?
Aby v něm byla trošku duše dobrodruha, abyste se nezačala s partnerem nudit, samozřejmě je to i o Vás, je to vzájemné, je to o spolupráci. Myslím, že spousta partnerských vztahů, manželství krachne na tom, že se stane jejich soužití, byť bylo mega vášnivé a plné lásky, stereotypním a všechno to jaksi vyšumí. Oba dva se musí snažit, měli by prožívat stále nějaké to dobrodružství. Je fajn a správné, když si jeden druhého váží, ale i bez jisté dávky sexappealu ve vztahu to není úplně ono. Zkrátka jsme každý jiný druh, recept ani vysoká škola, jak na to, neexistuje a je to jen na nás, jak si to v partnerství zařídíme a jak to v něm vydržíme.

Asi 2 roky po narození Danielka jste se vzali. Přijde Vám svatba ve vztahu důležitá?
Nikdy předtím jsem si nemyslela, že svatba je tak důležitá, pochopila jsem to až teď. Asi jsem to všechno měla pochopit až na sklonku čtyřicítky, protože tak to asi mám osudově dané, tak to mělo být. Přišla jsem na to a o tom život je, že svatba může být jakýmsi zpečetěním hodnotného vztahu, toho co k sobě cítíme, toho jak si jeden druhého vážíme, a zároveň i vůči dítěti to můžeme brát jako takový symbolický rituál o scelení rodinného mechanismu nebo krbu chcete-li. Zkrátka mi najednou přijde, že to k životu patří.

Nechtěla jste se alespoň na okamžik někdy vrátit zpět, do období před dítětem?
Ne, myslím, že ne, toho "svobodného" života jsem si užila dost, až téměř do svých 40. Dandu jsem porodila v devětatřiceti. Jsem ta starší maminka, jak se nám říká, a myslím si, že patřím mezi ženy, které toužebně čekaly na to, až se dítětem završí to aktivní, napětím nabité období života. Už si naopak nedovedu představit, jak bych žila bez rodiny, bez dětí. Jsem si jistá, že bych nebyla šťastná, protože jsem v životě měla všechno a tahle nová dimenze je to nejhlubší naplnění pudů, citů i podstaty ženského poslání. Tak to cítím. Někdy si zavzpomínám na život před dětmi, proč ne, ale teď jsem víc než kdy předtím kompletní a to mě naplňuje momentálně ze všeho nejvíce.

Rozumíte ženám, které nechtějí mít děti? Máte nějakou takovou ve svém okolí?
Asi jsem jim rozuměla, když jsem byla svobodná a bezdětná. Teď tomu už moc nerozumím a někdy, když se nad tím zamýšlím, tak si stejně v duchu říkám, jestli to není jenom póza. Mám pochopitelně na mysli jen ty ženy, které mohou mít děti, ale nechtějí je. Pak si ale říkám, proč ne, tak jak někdo touží po dětech, může být naopak člověk, který po nich fakt netouží. Asi nejhorší ale na tom je ta noční můra ze samoty, která vás může občas, i když nechcete, přepadnout. Snad nejhororovější scénář může být, když si ta dotyčná uvědomí, že by přece jen potomka chtěla, ale už je pozdě. Hrůza.


Předchozí části:

Úvod
1. Zpěvačka Ilona

Následující části:

3. Stěhování do moravské metropole - vyjde ve středu
4. Ilona maminkou - vyjde ve čtvrtek
5. Ilonin životní styl - vyjde v pátek

Rozhovor pořídila: Jana Martincová

Fotografie pocházejí z rodinného alba Ilony Csákové.


Rozhovor čerstvě dvojnásobné maminky Ilony Csákové s Babyonline

8. října 2012 v 17:57 Novinky
S Ilonou si domlouváme rozhovor velice akčně, a to hned ob den po telefonátu. Přijíždím do jejich novotou vyzařujícího domu na okraji poklidné části Brna - do Soběšic.

Jsem ohromena vkusným a elegantním, čistým a nadčasovým designem jak samotné stavby, tak vnitřní části.


Kuchyňský kout spojený s obývací částí je laděn do bílé barvy, materiálově jsou dřevo, kov a sklo doplněny kamenem. I přítomnost 3letého dítěte nezpůsobila zatím bílé kožené sedačce žádnou újmu. Praktické je pak spojení obývací části s terasou, která přechází v zahradu. Na té, jak říká Ilona, musí ještě zapracovat.


Ilona mě vítá zcela neformálně v pohodlném oblečení a jsem překvapena, jak vypadá báječně i bez nalíčení. Výrazné husté vlasy a sametové oči dělají své. Těhotenství stranou od pražského hudebního světa si v Soběšicích evidentně užívá.

Dalším překvapením je ukázkové chování syna v době celého mého asi 2hodinového pobytu u nich. Z toho by si mnozí starší chlapci, nechci jmenovat, mohli vzít příklad.

Části rozhovoru:

1. Zpěvačka Ilona
2. Jak se hledá muž s velkým M - vyjde v úterý
3. Stěhování do moravské metropole - vyjde ve středu
4. Ilona maminkou - vyjde ve čtvrtek
5. Ilonin životní styl - vyjde v pátek

Rozhovor pořídila: Jana Martincová

...za tímto stolem :-)


Autorka fotografií z interiéru: Lenka Hatašová/Glanc


Český Slavík 2012

3. října 2012 v 14:02 Novinky

Hlasujte pro ILONU CSÁKOVOU

v anketě Český Slavík Mattoni 2012. Více zde:


Všechno nejlepší!

1. října 2012 v 14:20
Ilonko, chtěl bych Vám za sebe, všechny Vaše fanoušky a příznivce popřát všechno nejlepší k 42. narozeninám. Hodně zdraví, štěstí, lásky, splněných přání a hezké dny plné radosti. Krásné narozeniny!